Blog INPB
V šestině obcí jsou volby předem rozhodnuty. Sláva demokracii!
Dominik · 4. 10. 2026
V 1066 z 6258 českých obcí je stejně kandidátů jako míst v zastupitelstvu. Voliči tak o ničem nerozhodují. V 11 obcích je méně kandidátů než míst v zastupitelstvu a ve třech se volby nekonají. Můžeme to vůbec nazývat demokracií?
Rokytovec u Mladé Boleslavi. Obec o 181 obyvatelích, v jejímž zastupitelstvu má zasednout pět osob. Kandidují bohužel jen čtyři, a tak bude obec řízena správci dosazenými ministerstvem vnitra – zákon pro konání voleb vyžaduje alespoň pět kandidátů.

Slavníč, Havlíčkův Brod, 69 obyvatel. Nekandiduje nikdo.

Proč? Inu, jedná se asi o docela očekávatelný výstup. Podívejme se na velká města. Třeba v Brně o asi 400 tisících obyvatelích kandiduje 828 lidí. To jsou asi dvě promile obyvatel. V Praze je to necelá promile obyvatel. Kdyby ve Slavníči mělo kandidovat poměrově stejně lidí jako v Brně nebo v Praze, je na kandidátce asi 0,07 člověka, jinými slovy nikdo. Výborně, matematika tedy vychází.

Důvodů je samozřejmě více. Práce starosty je docela náročná, a to nejen časově, ale i na úroveň schopností daného jedince. Často se musí potýkat s nejrůznější administrativou, na kterou jsou zejména v malých obcích docela sami, protože si nemohou dovolit zaplatit třeba právníky.

A tak to dopadá tak, že se v malých obcích z demokracie stává jakási volební autokracie. To samozřejmě říkáme s určitou nadsázkou, ale model je jasný. Ten, kdo kandiduje, se do zastupitelstva dostane, protože se tam ani nemůže nedostat. Na starostovi se domluví "zvolení" zastupitelé, přičemž zpravidla nerespektují, kterému z kandidátů dali voliči nejvíce hlasů. Volby jsou tak úplně zbytečné, spíš se plýtvá papírem a penězi. Vyšlo by nastejno, kdyby se dveře radnice otevřely a mohl rozhodovat ten, kdo do nich zrovna vejde.

Sluší se říci ještě jednu věc: ono je to v podstatě jedno. V těchto obcích není většinou ani škola, ani hospoda, takže radnice vůbec o ničem nerozhoduje, platí leda tak za odpad a úklid silnic. A to může dělat úplně kdokoliv.

Není to ale škoda? Kdyby se sousedící obce domluvily a rozhodovaly společně, mohly by třeba v jedné postavit kulturní dům, propojit je lepší silnicí, v jedné postavit mateřskou školu, ve druhé základní a vše by dohromady fungovalo. Navíc by se ušetřilo za platy osamocených starostů a zbyly by peníze třeba na toho právníka či na nové pouliční osvětlení.

V Česku máme nejvíce obcí na počet obyvatel z celé EU. Třeba průměrná dánská obec je asi 35x větší než ta česká. Jak již bylo zmíněno, větší obec má demokratičtější vedení, ale taky více peněz, protože dokáže některé služby centralizovat a tím pádem zlevnit. I z analýz PAQ research vyplývá, že nejefektivnější jsou správy na úrovni obcí s rozšířenou působností.

Proč tedy nezrušíme obecní zastupitelstva a místo nich nezavedeme zastupitelstva na úrovni správních obvodů, kterých je v Česku 205? Námitky typu, že by se rada soustředila jen na město a venkov by opomíjela, lze vyřešit docela jednoduše. Například můžeme volit jedno zastupitelstvo pro město a jedno pro venkov. Nebo lze stanovit minimální hodnoty, kolik peněz z rozpočtu se musí utratit v té které obci. Větší správní obvody, jako je třeba Brno, lze samozřejmě dále rozdělit do městských části, jako je to teď, ale je třeba být opatrný, abychom neskončili tam, kde jsme začali.

Myslíme si, že tento návrh by zefektivnil správu našeho území, ušetřil peníze na záležitostech provozního charakteru, jako jsou platy zastupitelů apod., vytvořil prostor pro lepší demokratickou soutěž kandidátů, ...

A hlavně by se tolik neplýtvalo papírem.